top of page
Search
  • Romana (Yates) Smirova

PROBLÉMY S ULITAMI a KOLOIDNÍ STŘÍBRO

Note to my English speaking friends: I am currently working on the translation of this text. Thank you for your patience.


Zas mi tuhle bouchly saze, jak se ke mně dostávají informace, které jsem já pustila, překroutily se a teď poletují po sociálních sítích a žijí vlastním životem. „Vynález“ léčení šneků koloidním stříbrem není můj a nepřišel na něj ani nikdo v ČR, ale vděčíme za něj jedné z nejlepších chovatelek, kterou je mi navíc ctí nazývat svoji kamarádkou – Thamaře Tiefenbacher. Už mě totiž trochu nebaví, jak na Facebooku všichni používají cizí objevy a vydávají je za své (v lepším případě), v tom horším prostě jen cosi papouškují a sami vlastně nevědí, o čem mluví.

Takže – koloidní stříbro se dá koupit v jakékoliv lékárně, doporučuji nejvyšší koncentraci, tedy 50 ppm, je sice nejdražší ale také je nejúčinnější (= stačí méně použití na to, aby byl vidět výsledek). Kupte přímo balení ve spreji nebo ho přelijte do běžného rozprašovače jako to dělám já. Na značce nezáleží, já mám hodně šneků, takže vymetám akce.

Lehkým postřikem ošetřujte nejen postiženou část ulity, ale klidně také plášť (kde jsou uloženy buňky, které materiál tvořící ulitu produkují. Vůbec nevadí, když postřik zasáhne nohu šneka, naopak. Rozšiřují se tu doporučení, že potírat a že nesmí zasáhnout nohu – obojí je NESMYSL! Potíráním, i když šetrným, už tak křehkou ulitu nejspíš ještě poškodíte a navíc se vám nepodaří dostat do všech záseků a prohlubní (zkažená ulita není zrovna hladká jako zrcadlo). Stříbro velmi šetrně ničí mikroorganismy, není to nic, co by šnekovi při kontaktu s povrchem těla uškodilo. Nic se ale nemá přehánět, takže doufám, že někoho nenapadne šneka v koloidním stříbře třeba koupat. Nejsem zrovna mikrobiolog, ale předpokládám, že i šnek má na sobě nějaké prospěšné mikroorganismy, o které není vhodné ho komplet připravit. U postižených šneků aplikuji koloidní stříbro při každém krmení, dokud se neobjeví nový přírůstek, který je už zcela v pořádku.


Proč to funguje? Je už obecně známé, že většina problémů s ulitami (pokud ne všechny) vznikají jako následek problémů prostředí, i když se zase často setkávám s tím, že je na vině špatná selekce nebo genetika. Za mě je to prostě nesmysl, způsob, jak elegantně přehodit vinu z majitele na chovatele. Skutečným viníkem je nejčastěji příliš vysoká vlhkost, která pravděpodobně způsobuje přemnožení nějakých mikroorganismů (bakterií? plísní? Nevím přesně). Následkem takového přemnožení si šnek ulitu v určitém místě buď neustále okusuje nebo se ulita správně nenapojuje. Logicky je tedy nutné nejprve snížit vlhkost, ideálně vyměnit částečně substrát (některé druhy špatně snáší kompletní výměnu) = odstranit prvotní příčinu, tedy nevhodné prostředí. Aplikovat koloidní stříbro a odstranit mikroorganismy, které následně způsobují okus nebo špatný růst.

Závěrem bych ještě zmínila, že čím dříve se koloidní stříbro začne aplikovat, tím větší je šance na úspěch. Některé druhy na něj reagují s větším úspěchem (např. knorri), některé s menším (např. suturalis).


Snad ještě doplním, že tento článek, stejně jako všechny články, kde se snažím podělit o své zkušenosti s chovem (nebo o zkušenosti dalších chovatelů) se budu snažit postupně doplňovat (např. o fotografie), případně aktualizovat.


PS: Všem milovníkům kvalitní typografie se omlouvám, ale není možné zvolit font, který zvládá českou diakritiku. Mě samotné to trhá oči!


102 views0 comments

Recent Posts

See All
bottom of page